Vysoké kolo (1509 m): Nejvyšší vrchol západních Krkonoš a jeho přírodní unikáty

Vysoké kolo patří mezi nejvýraznější vrcholy Krkonoš a se svými 1509 metry nad mořem zaujímá čtvrté místo v žebříčku nejvyšších bodů České republiky. Najdete ho na západě hlavního krkonošského hřebene, přesně na hranici oddělující Česko a Polsko. Díky své poloze je dominantou této oblasti i celého masivu.

Vrchol je součástí Národního parku Krkonoše, kde plní klíčovou roli z pohledu přírody i geomorfologie. Propojuje českou i polskou část hor a přispívá k ochraně zdejšího unikátního prostředí i rozvoji turistických možností.

  • nabízí fascinující kruhové rozhledy do dáli,
  • je znám svými rozsáhlými suťovými poli,
  • vyniká zvláštními klimatickými podmínkami,
  • je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů v regionu,
  • samotný vrchol leží v přísně chráněné části KRNAPu s omezeným přístupem pro veřejnost.

Tento horský obr se významně podílí na utváření typického rázu západních Krkonoš – jeho silueta je nezaměnitelná a ovlivňuje místní klima i biotopy horských luk a rašelinišť. Nejen návštěvníci, ale i vědci zde nacházejí inspiraci: oblast láká odborníky zabývající se ledovcovými jevy nebo studiem horské vegetace.

Vysoké kolo je jedinečný přírodní fenomén s mimořádným významem mezi českými horami.

Geografická poloha a charakteristika vrcholu

Vysoké kolo se rozprostírá na hlavním krkonošském hřebeni, přesně tam, kde se stýká česká a polská hranice. Vrchol leží asi kilometr na západ od Sněžných jam a jeho vzhled je snadno rozeznatelný – výrazné terénní zlomy vzniklé mrazem zde doplňují rozsáhlá kamenná pole. Samotný vrcholek působí spíš ploše, ale pozornost každého návštěvníka upoutá především kamenná mohyla z roku 1888, která byla vztyčena na počest pruského císaře Viléma I. Tato stavba patří mezi nejvýznamnější orientační body v širokém okolí.

Vysoké kolo patří mezi nejvýraznější geomorfologické útvary západních Krkonoš. Na jeho úbočích lze spatřit například kryoplanační terasy i další tvary krajiny vzniklé působením ledovce. Celou oblast charakterizuje drsné klima – silné větry a časté mlhy tu nejsou ničím neobvyklým. Tyto podmínky mají významný vliv nejen na místní rostlinstvo, ale i na pohyby kamenitých sutí obklopujících vrchol.

  • vysoké kolo je významným bodem na česko-polské hranici,
  • kamenná mohyla z roku 1888 slouží jako důležitý orientační bod,
  • na svazích jsou patrné kryoplanační terasy a stopy po ledovcové činnosti,
  • oblast je známá drsným klimatem se silnými větry a častými mlhami,
  • blízkost Sněžných jam podtrhuje význam lokality pro ochranu přírody.

Výška, prominence a izolace Vysokého kola

Vysoké kolo se tyčí do výšky 1509 metrů nad mořem, což z něj činí nejvyšší vrchol v západní části Krkonoš. Díky své výrazné prominenci, která dosahuje asi 176 metrů, působí jako nepřehlédnutelný prvek krajiny. Právě proto patří mezi klíčové dominanty nejen tohoto regionu, ale i celé České republiky.

Zajímavá je také jeho izolace – tedy vzdálenost k nejbližšímu vyššímu vrcholu, kterou představuje více než sedm kilometrů směrem ke Sněžce. Tím si hora zachovává jedinečné postavení mezi ostatními krkonošskými štíty a zároveň slouží jako důležitý orientační bod pro všechny návštěvníky hor.

  • výška 1509 metrů nad mořem,
  • prominence přibližně 176 metrů,
  • izolace více než 7 kilometrů ke Sněžce.
Číst  Mužské kameny: Přírodní klenot Krkonoš s úchvatnými výhledy

Výška, prominence a izolace společně Vysoké kolo odlišují od okolních masivů a propůjčují mu zvláštní význam jak z hlediska tvaru krajiny, tak i při objevování krás Krkonoš.

Přírodní podmínky: suťová pole, kamenné moře a kryoplanační terasy

Na svazích Vysokého kola se rozprostírají rozsáhlá suťová pole a kamenná moře – výrazné přírodní útvary, které formovalo dlouhodobé působení mrazu. Suťová pole vznikla nahromaděním balvanů a úlomků hornin, které se uvolňovaly opakovaným střídáním teplot pod bodem mrazu a jejich následným oteplením. Právě mechanické zvětrávání zde sehrává zásadní roli.

Kamenné moře označuje rozlehlé oblasti pokryté balvany bez vrstvy půdy. Tento jev je typický zejména pro západní úbočí Krkonoš, kde jej lze spatřit například v okolí vrcholové plošiny. Jejich vzhled neodmyslitelně patří ke koloritu této části hor.

Mezi další zajímavosti Vysokého kola patří kryoplanační terasy – stupňovité útvary vznikající vodorovným pohybem hornin po zamrzlé zemi v důsledku častého střídání mrazu a tání. Takto se na svazích vytvářejí výrazné terasovité stupně, které jsou jedny z největších svého druhu ve střední Evropě a svědčí o silných periglaciálních procesech poslední doby ledové.

  • drsné klima s častými mlhami,
  • prudké větry,
  • náhlé změny počasí,
  • významné geomorfologické útvary,
  • životní prostor vzácným rostlinám.

Význam těchto geomorfologických útvarů však není pouze vědecký; poskytují také životní prostor vzácným rostlinám, kterým mikroklima a odlehlost nabízejí bezpečné útočiště před běžnějšími druhy vegetace.

Ledovcové kotle a geomorfologické zajímavosti v okolí

V okolí Vysokého kola narazíte na jedny z nejpozoruhodnějších geomorfologických útvarů západních Krkonoš – ledovcové kotle. Nejvýraznějším příkladem jsou Sněžné kotly, které vznikly v období poslední doby ledové. Právě tehdy zdejší horský ledovec svým pohybem a erozí postupně vyhloubil hluboké kotliny.

Sněžné kotly najdete na severním svahu nedaleko vrcholu Vysokého kola. Jejich stěny padají strmě do hloubky až 215 metrů a celý útvar se rozprostírá do šířky kolem 700 metrů. Svým vzhledem připomínají přírodní amfiteátr — uvnitř kotlů leží sutě i rozsáhlá kamenná pole, která svědčí o intenzivním mrazovém zvětrávání trvajícím tisíciletí. Sníh zde často přetrvává až do pozdního léta, což dokládá drsné mikroklima panující v těchto místech.

  • kryoplanační terasy,
  • mohutná balvanová pole,
  • lavinové žlaby vzniklé působením mrazu a sesuvy hornin.

Tyto rozmanité formace jasně ukazují, jak extrémní podmínky po dlouhá staletí utvářely tvář krkonošské krajiny.

Taková místa, jako jsou Sněžné kotly, nejsou lákadlem pouze pro geology — pravidelně sem míří i turisté toužící spatřit neobvyklé geologické úkazy či vzácné druhy rostlin a živočichů dokonale přizpůsobených chladnému horskému prostředí.

Horské louky, kleč a přírodní rezervace v I. zóně KRNAP

Ve vrcholových partiích Vysokého kola se rozprostírají rozsáhlé horské louky lemované hustými porosty kosodřeviny. Právě tyto biotopy tvoří srdce přírodní rezervace v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP. Patří mezi nejhodnotnější a zároveň nejméně narušené části celých Krkonoš. Drsné podnebí a krátká léta zde umožnila přežít pouze odolným rostlinám, jako je zvonek vousatý nebo jestřábník alpský.

Číst  Zrcadlo v ložnici: Mýtus nebo realita pro váš spánek?

Na svazích nad horní hranicí lesa převládá kosodřevina (Pinus mugo), která nejenže chrání půdu před erozními silami větru a vody, ale vytváří i neproniknutelná hustá útočiště pro řadu vzácných živočichů. Právě tady nachází domov například tetřívek obecný či plšík lískový.

Cílem první zóny KRNAP je zachovat zdejší přírodu v co nejpůvodnější podobě, proto je vstup veřejnosti omezený. Důvodem je nejen bohatství druhů, ale i výskyt mnoha ohrožených rostlin a živočichů. Výzkumy potvrzují, že místní horské louky ukrývají desítky chráněných druhů a jedinečné společenstva bezobratlých – právě tato pestrost dává území mimořádný význam daleko za hranicemi regionu.

  • louky zarostlé klečí přispívají ke stabilitě krajiny,
  • zpomalují odtok vody směrem do údolí,
  • zmírňují dopady extrémních výkyvů počasí,
  • tam, kde lidský zásah téměř chyběl, se obnovuje původní vegetace,
  • vrací se sem typické subalpínské druhy středoevropských hor.

Díky tomu slouží tato rezervace nejen jako cenné místo pro sledování změn klimatu či biodiverzity, ale také jako vzácný příklad přírody nenarušené civilizací. Pečlivá ochrana těchto lokalit umožňuje zachovat unikátní společenstva horských luk i kosodřevin na Vysokém kole pro budoucnost.

Přístupnost, turistické značení a ochrana přírody

Vysoké kolo zůstává pro běžné návštěvníky téměř nedostupné, protože ochrana místní přírody zde má absolutní prioritu. Samotný vrchol leží v nejpřísněji chráněné části Krkonošského národního parku, kde je vstup povolen pouze po vyznačených trasách – mimo ně sem lidé nesmí. Turisté se tak mohou přiblížit jen na dohled vrcholu, a to díky červeně značené hřebenové cestě vedoucí po severním svahu, která respektuje hranice rezervace.

Tato stezka je známá pod názvem Cesta česko-polského přátelství a propojuje Špindlerův Mlýn s dalšími významnými lokalitami západních Krkonoš. V zimních měsících však může být část této trasy dočasně uzavřená kvůli lavinám – bezpečnostní opatření vycházejí z pravidel ochrany horské přírody.

  • trasy jsou zde pečlivě značené,
  • pohyb mimo značené cesty je přísně hlídán,
  • omezení chrání jedinečná stanoviště,
  • umožňují obnovu původní vegetace,
  • omezují negativní dopady turismu na citlivý horský ekosystém.

Dlouhodobá pozorování pracovníků KRNAP potvrzují, že tento způsob ochrany výrazně prospívá rozmanitosti živočichů i rostlin a napomáhá stabilitě celé krajiny.

Turistické trasy v okolí Vysokého kola

V okolí Vysokého kola na vás čekají dvě nejvýznamnější turistické stezky.

  • první z nich je červeně značená hřebenová Cesta česko-polského přátelství,
  • stezka se vine po severním svahu masivu a otevírá nádherné pohledy nejen na Krkonoše, ale i Jizerské hory a daleko do polské krajiny,
  • zároveň prochází kolem Sněžných jam, které patří mezi nejzajímavější přírodní úkazy v této části hor.

Návštěvníci si zde mohou vychutnat tichou atmosféru a jedinečné scenérie horského prostředí.

  • druhou možností je zeleně značená trasa spojující dvě známé horské chaty – Labskou boudu s Martinskou boudou,
  • tato cesta je vyhledávaná hlavně pro svou snadnou dostupnost,
  • možnost občerstvení na obou koncích,
  • klidnější průběh mimo hlavní proud turistů.

Obě stezky jsou přehledně označeny a vedou tak, aby nenarušovaly nejcitlivější chráněná místa.

V zimních měsících bývá část červené hřebenové cesty kvůli nebezpečí lavin často nepřístupná. Za těchto podmínek lze využít zimní tyčové značení vedené přes jižní svah. Samotný vrchol Vysokého kola zůstává veřejnosti uzavřený kvůli ochraně vzácné přírody v jeho okolí; přesto se po vyznačených trasách dostanete až kousek od něj.

  • na výlet můžete vyrazit například ze Špindlerova Mlýna,
  • nebo od horní stanice lanovky na Medvědíně,
  • odtud vede cesta k Labské boudě či dál ke Sněžným jamám směrem na západ.
  • kromě malebných horských panoramat tu narazíte i na ledovcové kotle,
  • suťová pole,
  • kryoplanační terasy lemující některé úseky cest.
Číst  Ondřejník – skrytý klenot Beskyd

Díky pečlivému značkování si můžete bezpečně užít rozmanitou tvář krkonošské krajiny a současně respektovat unikátní přírodní hodnoty této oblasti.

Výhledy a kruhový rozhled z vrcholu

Výhledy z Vysokého kola patří k nejúchvatnějším v celých Krkonoších. Severní svahy s červeně značenou hřebenovou cestou otevírají panoramata na Jizerské hory, polskou Jelení Horu i město Szklarska Poręba. Když se otočíte na jih, před vámi se rozprostírají hluboká údolí Labe a za nimi se rýsuje Sněžka spolu s dalšími vrcholy české části hor. Směrem k východu upoutají pozornost nápadné vrcholky Sněžných jam, zatímco západ nabízí pohled na široké horské pláně a siluetu Ještědu v dálce.

Za jasného počasí můžete z vrcholové oblasti dohlédnout opravdu daleko – výhled často přesahuje hranici sta kilometrů. Polská města roztroušená po Jelenohorské kotlině jsou jako na dlani, stejně tak vzdálené kopce Jeseníků či Orlických hor. Typickou atmosféru krkonošské krajiny zde dotvářejí rozsáhlá suťová pole.

  • kontrast mezi kamenitou náhorní plošinou a zelenými pásy kosodřeviny,
  • otevřený prostor kolem Vysokého kola a ničím nerušené rozhledy všemi směry,
  • minimální zástavba okolních svahů a čistý vzduch západní části pohoří,
  • výrazné dominanty v krajině snadno rozeznatelné díky skvělé viditelnosti,
  • lákadlo pro fotografy i milovníky přírody.

Panoramata zde mají své kouzlo během celého roku – v létě vás okouzlí proměnlivé barvy horských luk a kotlů, zatímco zimní období přináší sněhovou pokrývku s ostrými stíny ledových polí. Pokud toužíte po opravdu výjimečných pohledech, ideální je vyrazit za jasného dne krátce poté, co přejde studená fronta; tehdy bývá viditelnost bezkonkurenční a zážitky skutečně nezapomenutelné.

Historie, zajímavosti a významné události spojené s Vysokým kolem

Historie Vysokého kola je neoddělitelně spjata s mohylou Viléma I., která byla vztyčena na jeho vrcholu roku 1888. Tato pět metrů vysoká kamenná stavba připomíná návštěvu pruského císaře a stala se výrazným orientačním bodem Krkonoš i významným symbolem celého regionu. Dnes se nachází v nejcennější části národního parku, kam veřejnost nemá přístup. Přesto si uchovává svůj mimořádný význam.

V okolní krajině lze objevit řadu pozoruhodností:

  • sněžné jámy – ledovcové kotle s unikátními tvary a geomorfologií,
  • první výzkumné expedice zaměřené na periglaciální jevy,
  • místní horská vegetace přitahující badatele i milovníky hor.

Právě zde probíhaly již od 19. století první výzkumy, které významně ovlivnily poznávání přírody Krkonoš.

Neméně důležitou roli sehrála Labská bouda, jedna z nejstarších horských chat v oblasti. Od konce 19. století slouží turistům jako bezpečný úkryt při putování po západních hřebenech Krkonoš a poskytuje zázemí všem, kteří touží poznat zdejší přírodu zblízka.

Vysoké kolo bylo svědkem celé řady událostí – od prvních hraničních měření mezi Čechami a Pruskem až po zavedení ochrany přírody po vyhlášení KRNAPu v roce 1963. Výjimečnost tohoto místa dokládají četné návštěvy významných osobností z řad politiků či vědců za uplynulá dvě století.

Sám vrchol zůstává běžným turistům uzavřený, což jen podtrhuje jeho status chráněného symbolu přírodního i historického dědictví Krkonošského pohoří.