Malý Děd (1368 m): turistický průvodce vrcholem Jeseníků a jeho přírodou

Malý Děd je jedním z nejvýznamnějších vrcholů Hrubého Jeseníku s nadmořskou výškou 1368 metrů. Nachází se na hlavním hřebeni severně od Pradědu, přímo na historické hranici mezi Moravou a Slezskem. Na tomto místě se setkávají hranice tří okresů – Bruntál, Jeseník a Šumperk.

  • na západní straně pod Malým Dědem najdete turistickou chatu Švýcárna,
  • chata slouží jako oblíbené místo setkávání i důležitý orientační bod pro návštěvníky,
  • vrchol spadá do chráněné krajinné oblasti Jeseníky, což zvyšuje jeho atraktivitu,
  • díky snadné dostupnosti ze širokého okolí sem míří mnoho milovníků hor a turistiky.

Katastrální území, GPS a zeměpisné souřadnice Malého Děda

Malý Děd leží v katastru města Šumperk. Přesné umístění lze určit pomocí GPS souřadnic 50.10137° severní šířky a 17.22061° východní délky, takže jej bez problémů objevíte na jakékoliv mapě nebo s využitím navigace.

Území spadající pod Šumperk zahrnuje nejen vlastní vrchol Malého Děda, ale také jeho přilehlé svahy. Tato informace je klíčová například pro správnou evidenci pozemků i hospodaření s krajinou v okolí.

Pokud tyto souřadnice zadáte do turistické mapy či mobilní aplikace, snadno si vytvoříte trasu podle svých představ. Orientace v oblasti Hrubého Jeseníku tak bude jednodušší a váš pohyb jistější.

Nadmořská výška, prominence a izolace vrcholu

Malý Děd se tyčí do výšky 1368 metrů a řadí se tak mezi nejvyšší body Hrubého Jeseníku. Svou prominencí, která je 25 metrů, jen mírně vystupuje nad okolní krajinu a plynule navazuje na sousední Praděd, od něhož není výrazně oddělen.

Vrchol Malého Děda má izolaci 1,1 kilometru – právě v této vzdálenosti najdete nejbližší vyšší místo. To jen potvrzuje jeho těsnou vazbu na hlavní hřeben Jeseníků.

Nadmořská výška hraje zásadní roli při posuzování významu horských vrcholů. Prominence a izolace pak dohromady utvářejí přesnější představu o tom, jak Malý Děd zapadá do reliéfu celých Jeseníků.

  • turisté využívají tyto údaje při plánování tras,
  • geografové je srovnávají při analýzách jednotlivých hor,
  • jasná měřítka umožňují objektivní porovnání vrcholů.

Geomorfologie a přírodní charakteristiky Malého Děda

Malý Děd náleží k pohoří Hrubý Jeseník, kde převládají především přeměněné horniny, například fylity či svory. Vrchol charakterizují obloukové linie hlavního hřebene a výrazné strmé stráně, které prudce spadají do hlubokých údolí pod nimi. Podnebí je zde typicky horské a chladné – v lednu teploty často klesají k -10 °C, zatímco v letních měsících se pohybují okolo 17 °C.

  • povrch Malého Děda pokrývají především smrčiny,
  • místy narazíte také na rašelinné enklávy, které jsou pro Jeseníky příznačné,
  • krajinu obohacují pramenící potoky, skalní výchozy i vlhké louky.
Číst  Špičník (1351 m): Turistický průvodce vrcholem Šumavy

díky těmto pestrým biotopům se oblast vyznačuje mimořádnou druhovou pestrostí.

Samotný vrchol Malého Děda patří mezi dominantnější body hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a nese jasné znaky vysokohorské krajiny středoevropského typu.

Zalesnění, rašeliniště a přírodní lokalita

Krajina kolem Malého Děda je převážně zalesněná, přičemž hlavní slovo tu mají smrky. Kromě nich zde však narazíte i na břízy a jeřáby, které dotvářejí pestrý charakter lesa. Ve vyšších polohách, nad hranicí 1200 metrů, najdeme horské smrky – ty nejenže chrání půdu před erozí, ale zároveň pomáhají udržet vyrovnané mikroklima.

Oblast je výjimečná také díky rašeliništím. Na severovýchodních svazích se zachovaly menší rašelinné enklávy, které poskytují útočiště ohroženým druhům rostlin jako je rosnatka okrouhlolistá či suchopýr pochvatý. Tyto mokré biotopy hrají důležitou roli v krajině – zadržují vodu a významně přispívají k bohatství místních druhů.

  • převahu tvoří smrkové lesy,
  • najdete zde také břízy a jeřáby,
  • horské smrky nad 1200 metrů chrání půdu a stabilizují mikroklima,
  • rašeliniště poskytují útočiště vzácným rostlinám,
  • biotopy zadržují vodu a pomáhají biodiverzitě.

Malý Děd patří k nejvzácnějším částem Hrubého Jeseníku právě pro svoji zachovalou přírodu. Lesy společně s rašeliništi vytvářejí ideální podmínky pro přežití řady vzácných živočichů, například tetřeva hlušce, čolka horského nebo různých druhů motýlů. Kromě toho tato stanoviště dokážou ukládat uhlík a zpomalují odtok vody z povrchu půdy, což v konečném důsledku zmírňuje nebezpečí povodní na dolním toku Moravy.

  • ideální podmínky pro vzácné živočichy jako tetřev hlušec, čolek horský a motýli,
  • ukládání uhlíku v lesích a rašeliništích,
  • zpomalování odtoku vody z povrchu půdy,
  • snižování rizika povodní v oblasti Moravy,
  • dlouhodobá stabilita přírodního celku.

Právě díky těmto hodnotám získala oblast ochranu v rámci CHKO Jeseníky i Národní přírodní rezervace Praděd. Kompaktní soubor lesů a rašelinišť tak tvoří stabilní přírodní celek schopný odolávat jak extrémnímu počasí, tak zásahům člověka.

Malý Děd v rámci CHKO Jeseníky, NPR Praděd a Moravskoslezského kraje

Malý Děd představuje jedno z nejpřísněji střežených míst nejen v CHKO Jeseníky, ale i v Národní přírodní rezervaci Praděd. Jeho samotný vrchol spolu s okolní krajinou spadá do oblastí, kde platí opravdu striktní pravidla pro vstup veřejnosti i nakládání s přírodou. Ochrana se zde nevztahuje jen na samotné lesy nebo rašeliniště – zásadní pozornost je věnována také horským druhům rostlin a živočichů, které jsou pro Jeseníky typické.

Národní přírodní rezervace Praděd má v rámci České republiky výjimečné postavení díky své rozloze – žádná jiná rezervace není větší. Zahrnuje nejen Malý Děd a Praděd, ale i další významné vrcholy centrálního hřebene Hrubého Jeseníku. Již od roku 1969 chrání na více než dvou tisících hektarech vzácné biotopy jako jsou původní smrkové lesy připomínající prales, horské louky či prameniště s rašeliništi.

  • původní smrkové lesy připomínající prales,
  • horské louky,
  • prameniště s rašeliništi.
Číst  Velký Máj (1386 m): Přírodní klenot Hrubého Jeseníku

Podobně vznikla ve stejném roce Chráněná krajinná oblast Jeseníky, která si klade za cíl uchovat jedinečný ráz severomoravské a slezské krajiny na ploše přesahující 740 čtverečních kilometrů. Malý Děd patří mezi nejcennější místa této oblasti; nachází se totiž v I. zóně CHKO, kde platí nejpřísnější ochranné podmínky a jakékoli zásahy jsou možné pouze kvůli ochraně přírody.

Masiv leží převážně v Moravskoslezském kraji, přičemž část hranice zasahuje i do Olomouckého kraje. Díky tomu nese odpovědnost za péči o tuto výjimečnou lokalitu více regionálních správ podle české legislativy. Správa CHKO Jeseníky tak pečlivě kontroluje dodržování nastavených pravidel jak při pohybu turistů, tak při správě lesa.

Dlouhodobá ochrana umožnila zachovat Malý Děd mimo dosah plošného kácení nebo těžby nerostných surovin a bránit ho před nadměrnou výstavbou. Jeho poloha na rozhraní Moravy a Slezska navíc podtrhuje jeho význam z hlediska tvaru krajiny i bohatství místních ekosystémů.

Dvojvrchol a vedlejší vrchol Malého Děda

Malý Děd představuje typický dvojvrchol v oblasti Hrubého Jeseníku. Hlavní bod dosahuje nadmořské výšky 1368 metrů, zatímco jeho nižší soused, položený jihozápadně, měří 1355 metrů. Rozdíl mezi nimi činí jen třináct metrů a oba vrcholy vytvářejí jednotný masiv, oddělený pouze nenápadným a částečně zalesněným sedlem. V krajině se toto rozhraní téměř neprojevuje.

Tento dvojvrchol má význam nejen z hlediska geografického členění Jeseníků, ale také napomáhá orientaci turistům pohybujícím se po hřebeni. Vedlejší vrchol s výškou 1355 metrů, často rovněž nazývaný Malý Děd, bývá vyznačen na mapách podél hlavních tras vedoucích přes hřebeny tohoto pohoří. Patří do širšího geomorfologického celku a společně s okolními horami dotváří charakteristický tvar Jeseníků.

  • výrazná silueta obou vrcholů usnadňuje jejich rozpoznání na horizontu,
  • malý Děd slouží jako spolehlivý orientační bod nejen pro návštěvníky chráněné krajinné oblasti Jeseníky,
  • je významný také pro místní obyvatele putující tímto horským krajem.

Přístup a turistické trasy: modrá značka, Švýcárna a okolní chaty

Modrá turistická trasa vás zavede až k Malému Dědu. Startuje u známé chaty Švýcárna, odkud pokračuje směrem do Vrbna pod Pradědem. Tato cesta je pečlivě značená a patří mezi nejvyhledávanější stezky v oblasti Hrubého Jeseníku. Chata Švýcárna, nacházející se na západním úbočí nedaleko vrcholu, slouží nejen jako výchozí bod pro túru, ale také jako příjemné místo k odpočinku. V okolí najdete i další horské objekty určené turistům – například známou Ovčárnu nebo útulnou Barborku.

  • trasa s modrým značením obchází Malý Děd,
  • umožňuje pohodlné napojení na hlavní hřebenové cesty Jeseníků,
  • odtud lze snadno pokračovat na Praděd nebo k Červenohorskému sedlu,
  • cesta má mírný až středně náročný profil,
  • stačí běžné turistické boty a oblečení přizpůsobené aktuálním podmínkám.

Pokud vyrazíte na Malý Děd ze západu, můžete vystoupat přímo od Švýcárny po značené pěšině navazující na modrou trasu; celá cesta zabere zhruba čtvrt hodiny. Nejblíže k vrcholu se dá dostat s kočárkem přibližně 170 metrů před cílem.

  • v oblasti nechybí možnosti občerstvení,
  • kromě Švýcárny jsou tu také Ovčárna (asi dva kilometry jižně),
  • Barborka (tři kilometry jihovýchodně),
  • modrá stezka propojuje tyto body mezi sebou,
  • napojuje se i na další cesty přes hlavní jesenický hřeben až k Pradědu nebo do Vrbna pod Pradědem.
Číst  Petrovy kameny (1446 m): Přírodní klenot a botanická rarita Jeseníků

Cestu po modré značce můžete podniknout kdykoliv během roku. V zimních měsících však bývá trasa místy pokrytá sněhem či ledem, což láká skialpinisty i běžkaře směřující do vyšších partií hor. Pro aktuální informace o stavu tras i případných omezeních je vhodné sledovat web Správy CHKO kvůli ochraně přírody a vlastní bezpečnosti.

Malý Děd představuje dostupný cíl pro milovníky horských túr s možnostmi občerstvení a odpočinku v okolních chatách. Zůstává však součástí chráněné oblasti, kde omezenější infrastruktura pomáhá zachovávat jedinečný charakter zdejší přírody.

Středně obtížná dostupnost a outdoorové aktivity

Malý Děd nabízí přístup střední obtížnosti, což otevírá možnosti pro různé venkovní aktivity. Výšlap na jeho vrchol je vhodný spíše pro zkušenější turisty. K cíli vede několik značených tras, například modrá stezka od Švýcárny, odkud cesta trvá přibližně čtvrt hodiny. Na trase se střídají prudší pasáže s kamenitými úseky, proto je třeba počítat s určitou náročností.

  • s prvními sněhovými vločkami míří do těchto míst skialpinisté a běžkaři,
  • sněhu tu často leží i několik desítek centimetrů,
  • to činí z Malého Dědu atraktivní destinaci pro zimní sporty,
  • v teplejších měsících láká horské prostředí pěší výletníky,
  • návštěvníci mohou navštívit okolní chaty nebo pokračovat po hřebeni až k Pradědu.

Na vrchol nevede lanovka ani silnice, a právě díky tomu zde vládne klidnější atmosféra bez velkých davů – ideální místo pro milovníky přírody. Najde se tu prostor nejen k pozorování vzácných druhů živočichů nebo objevování rašelinišť, ale také k nerušenému odpočinku v tichu hor.

  • pro vstup do této oblasti postačí běžné turistické vybavení,
  • pevné boty jsou doporučené,
  • mimo zimní měsíce není žádná speciální výbava nezbytná.

Kromě samotného výstupu na vrchol si zde můžete vyzkoušet sportovní výzvy jako Koruna Sudet nebo Tisícovky Jeseníků. Malý Děd tak oslovuje jak nadšené sportovce, tak ty, kteří hledají spíš pohodové chvíle v krásném horském prostředí.

Výhledy a panorama: Praděd, Dlouhé stráně a další vrcholy

Výhledy z Malého Děda jsou sice částečně skryté hustým lesem, přesto se z jeho vrcholu otevírá úzký průzor, kterým lze zahlédnout Praděd s vysílačem tyčícím se do výšky 1491 metrů. Za příznivých podmínek je možné spatřit také masiv Dlouhých strání (1353 m), proslulý především přečerpávací elektrárnou.

  • panorama doplňují okolní hřebeny Hrubého Jeseníku,
  • mezi ně patří Velký Jezerník, Kamzičí vrch či Sokol,
  • nejkrásnější pohled na celé pohoří se naskýtá ze stezky těsně pod vrcholem směrem od Švýcárny,
  • právě zde se na chvíli otevře pásmo výhledů na hlavní jesenický hřeben včetně Pradědu a severovýchodních svahů,
  • nejlepší viditelnost bývá v zimním období.

Když listnáče opadají, otevřou se nové průhledy a díky inverzi bývá dohlednost ještě větší. Proto tudy mnoho návštěvníků rádo putuje právě kvůli panoramatům spojujícím výrazné dominanty Jeseníků do jednoho působivého horského celku.